Smrt je vždycky osamělá
Napínavý příběh s nádechem fantastična, plný nostalgie a atmosféry starého Hollywoodu, zavádí čtenář...
Literární předloha k pokračování historického krimiseriálu inspirovaná skutečnými dobovými případy.
Píše se rok 1925 a detektivové z policejního obvodu takzvané Velké Prahy, tedy území bývalých obcí, které byly od roku 1922 do té doby přičleněny k hlavnímu městu, řeší další případy spadající do jejich kompetence. Vrchní inspektor Hynek Budík, excelentní policista, se pomalu smiřuje s faktem, že jemu svěřené okrajové pražské části mají stále spíše venkovský ráz, a tudíž daleko k prostředí vnitřní Prahy, které tak dobře zná a kde se cítí nejlépe. Manželství s maďarskou hraběnkou Ilonou von Czákoly funguje, nevlastní dcera Alžběta alias Sisi ustala ve svých eskapádách se sklonem k anarchii, mladší dcera Julie dosáhla maturity a má už nápadníka, kterým není nikdo jiný než Budíkův podřízený, policejní agent Martin Nováček. Ten ostatně doufá, že se brzo stane nejen Budíkovým zeťem, ale i že povýší na obvodního inspektora. Díky své snaživosti a nadšení pro policejní práci je už nepostradatelným členem týmu. Třetí z detektivů, obvodní inspektor Rudolf Havlík, se mezitím usadil. Má stále slabost pro něžné pohlaví, ale oženil se, i když spíše z praktických důvodů – kvůli své neteři, nemocné Pavlínce. Z Toni, bývalé animírky ve vykřičeném domě, se tak stala spolehlivá manželka Antonie Havlíková. V domácím prostředí je Havlíkovi dobře jako v pohodlných papučích a oba se o Pavlínku svorně starají jako o vlastní. Zdálo by se tedy, že kromě řešení nejrůznějších kriminálních případů poplyne život v celkem poklidných a zajetých kolejích. Jenže dramatický sled událostí rozdá karty jinak.
Knihu doslovem opatřil emeritní vrchní policejní rada, plk. v.v. JUDr. Michal Dlouhý Ph. D.
Uživatelskou recenzi mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé
Přihlásit