EN

Malá vánoční povídka aneb Jak jsem se ztratil

Ludvík Aškenazy


Klasický pohádkový příběh ze zasněžené Prahy v novém vydání. Ilustrovala Eliška Podzimková.
Ráno jde Jakub s tatínkem koupit stromeček. A najednou – tatínek nikde. Klučík ale nemá strach. Vždyť není tak docela sám. Nejprve se dá do řeči s pánem, který si nese domů kapra. Pak narazí na čerty, pomůže lampáři rozsvěcovat svítilny a dokonce si popovídá s koněm. Majitel onoho koně, pan Klement, však dobře ví, že rodiče mají určitě o chlapce velký strach, a tak ho zavede na strážnici. Tam už snad budou vědět, jak vrátit Jakuba mamince a tatínkovi…

Detailní informace

Ilustrátor Eliška Podzimková
Jazyk čeština
Počet stran 72
EAN 9788020464125
Datum vydání 31.10.2024
Věk od 4
Formát 210x210 mm
Nakladatelství Mladá fronta
Typ Kniha
Vazba vázaná s laminovaným potahem

Vánoční, tak trochu pohádkový příběh o tom, co všechno může prožít malý chlapec při bloudění zasněženou Prahou. Malý Kubík se jednoho Štědrého dne ztratil svému tatínkovi. A protože příliš nespěchal domů, procházel se vánoční Prahou. Potkal pána s kaprem, netýkavou holčičku, co jde tatínkovi pro pivo, posledního pražského lampáře, navštívil peklo (vlastně sklad jedné hospody na Václavském náměstí), ale hlavně se seznámil s pošťákem Klementem a jeho koníkem Karličkou. Klement mu věnoval podivuhodné loutkové divadélko, ve kterém jsou loutky nejen Jakoubka samotného, ale všech, které toho dne potkal, včetně snové Andersenovy Holčičky se sirkami..

Ke stažení

pdf Ukázka.pdf

Hodnocení čtenářů

V současné době nejsou vytvořena žádná uživatelská hodnocení.

Vaše hodnocení

Uživatelskou recenzi mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé

 Přihlásit
Autor knihy
Ludvík Aškenazy

Ludvík Aškenazy

Spisovatel Ludvík Aškenazy pocházel z česko-židovské rodiny v Českém Těšíně. Maturitu složil roku 1939 v polské Stanislavi, tehdy právě zabrané SSSR. Pak studoval v polském Lvově slovanskou filologii. Za druhé světové války působil v 1. československém armádním sboru v SSSR vedeném Ludvíkem Svobodou, bojoval i u Sokolova. S vojskem se vrátil do vlasti a hned po návratu, v květnu 1945, se seznámil a poté oženil s Leonií, dcerou německého spisovatele Heinricha Manna. Narodili se jim synové Jindřich a Ludwig. Po druhé světové válce pracoval Aškenazy až do začátku 50. let v pražském rozhlase jako reportér a zahraničně politický komentátor. Působil také jako válečný zpravodaj v Izraeli. Zároveň se zařadil mezi klasiky rozhlasové hry. Po srpnové invazi roku 1968 Ludvík Aškenazy emigroval s rodinou do západního Německa, dál byl spisovatelem na volné noze, po nějaké době začal psát německy. Až do roku 1976 žil v Mnichově. Od počátku mělo jeho psaní svébytný, poetický styl, často s melancholickým podtónem. Mimo pohádek psaných pro rozhlas napsal v Německu mnoho rozhlasových her, které většinou i sám inscenoval, a řadu televizních a filmových scénářů. Dětské knížky vzniklé v emigraci vyšly v řadě překladů do dalších jazyků, rozhlasové hry se dočkávaly uvedení ve Velké Británii, Kanadě a Skandinávii.
Zobrazit profil autora
NAPIŠTE NÁM