Dnešní humanitní vědy nejsou jen oblastí vědění: jsou praktikami a institucemi. M. F. analyzuje jejich zrození, vzájemné vztahy. „Člověk“ se objevil v našem vědění nedávno. Nebyl objektem zájmu po tisíceletí: zrodil se díky proměně naší kultury. V tomto díle nejde o „dějiny“ humanitních věd, ale o archeologii současnosti. A o kritiku: neboť kde se tyto okolnosti změní, „člověk“ zmizí a uvolní místo možnému novému myšlení.

O autorovi:

Michel Foucault

Narodil se roku 1926 v Poitiers jako Paul-Michel Foucault. Po dokončení studií filozofie a psychologie vyučoval na univerzitě v Lille. V roce 1955 Francii opustil a žil v Uppsale, Varšavě a Hamburku. V roce 1960 se vrátil do Francie a působil na univerzitě v Clermont-Ferrand; jeho oficiálním oborem byla psychologie. V roce 1970 se stal profesorem College de France. Přednášel také v USA, Japonsku, Brazílii a Kanadě. Zemřel v roce 1984. Byl historikem filozofie, představitelem filozofického struktualismu a postmoderní filozofie, historik a teoretik kultury. Jeho dílo bývá děleno do několika období: fenomenologického, archeologického, genealogického a etického.