Text nazvaný Melchisedek vypráví o zjevení, které anděl předal stejnojmennému starozákonnímu veleknězi, a navazuje tak na bohatou židovskou a křesťanskou tradici spekulací o této postavě, v hebrejské bibli zmíněné pouze marginálně. Traktát je také pozoruhodný svým odsuzováním doketismu, tj. nauky, že Kristus žil ve světě, trpěl a zemřel pouze zdánlivě. Svědectví pravdy sepsal křesťanský gnostik enkratického zaměření (enkratismus je zdrženlivý přistup ke světu i k tělu zavrhující veškeré plození i požitky). Autor kritizuje nauku obecné církve (především křest vodou, touhu po mučednictví a pojetí zmrtvýchvstání těla) i učení jiných gnostiků, přičemž podává svébytný výklad Kristova života i cesty pravého věřícího. Nórea je krátký spis hymnického charakteru, který vypráví o tom, jak byla mytická pramáti gnostiků Nórea zachráněna a jak jí byla přislíbena plnost božského světa. Text, odvolávající se na tradici gnostických příběhů o této Adamově dceři (např. Podstata archontů), mohl být recitován během udílení některé gnostické svátosti. Pozoruhodný básnické dílo Hrom: Dokonalá Mysl obsahuje promluvu bezejmenné ženské božské bytosti, která se představuje formou sebezjevení a často o sobě mluví v paradoxech. Přestože traktát nelze zařadit k žádné konkrétní gnostické nauce, je to spis ryze gnostický a obsahuje mnoho narážek na gnostické mýty. Pochopení naší veliké moci ve stručnosti líčí dějiny světa od stvoření až po eschatologický zánik, záchranu věřících a očištění trestaných duší. Traktát obsahuje stoické motivy i pozoruhodné interpretace některých biblických pasáží (např. výklad působení Noemova). Závěr spisu ukazuje vliv židovské apokalyptiky. Úvod k celému svazku, který přibližuje dochované texty z jazykového hlediska a zabývá se též autorstvím, datací a způsobem jejich zachování, napsal Wolf B. Oerter.