Věren v základě fenomenologické tradici stopuje prof. Palouš situaci dnešního člověka v návaznosti na interpretace Patočkovy a Finkovy. S poukazem ke Komenského filosofii výchovy usiluje předvést filosofii v samé její podstatě jako sókratovský dialog a činnost po výtce vzdělavatelskou, jako ,,babické“ umění přivádět na svět myšlenky. Právě vzdělávání v původním smyslu slova se ukazuje být prvořadé v dnešní situaci post-moderního, ,,světověkého„ prolínání světa. Prof. PhDr. Radim Palouš studoval filosofii u Jana Patočky. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. Roku 1990 byl zvolen rektorem Univerzity Karlovy a byl jmenován členem Papežské rady pro kulturu.