Jakou „sílu“ potřebujeme, máme-li být schopni reagovat na nenadálé šoky a chronická narušení v současné moderní společnosti? Existuje síla silnější než násilí? Co potřebujeme pro obnovu životního vývoje, když se život přeruší – traumatem, ve společnosti sílící nevraživosti, v erodující demokracii, uprostřed socio-ekologické krize? Alice Koubová tyto otázky zkoumá v rozhovorech s významnými světovými vědci skrze pojem odolnosti. Ukazuje, že odolnost není další na seznamu „dovedností“, které je třeba individuálně budovat a soutěžit v nich hlava nehlava s druhými, jen aby člověk nebyl sněhová vločka, méněcenný kus nebo dezolát. „Síla“ odolnosti funguje spíše jako schopnost žít ve vztazích, které sice nejsou ideální, ale bez nichž nelze o životní prospívání ani usilovat.