V knize Tatér z Osvětimi: Cilčina cesta sledujeme příběh Cilky, která v koncetračním táboře Osvětim-Březinka již mnohokrát poznala, že její krása může být záchranou i prokletím zároveň. Mladou dívku po válce za kolaboraci s nepřítelem odešlou na Sibiř, kde ji místo vytoužené svobody čeká pobyt v gulagu ve Vorkutě. Cilka zde udělá dojem na místní lékařku a začne se starat o nemocné v táboře. Každý den čelí lidskému neštěstí a smrti, ale navzdory všem útrapám zjišťuje, že má stále v srdci místo pro lásku.

Lale Sokolov o Cilce prohlásil, že byla nejstatečnější člověk, jakého kdy potkal. Heather Morrisová se na základě vzpomínek na Cilku rozhodla zpracovat její románový příběh, který svědčí o obrovské vůli přežít navzdory všem okolnostem.

„Cilka zírala na vojáka, který stál před ní. Patřil k armádě, která právě vstoupila do tábora. Říkal jí něco rusky, potom německy. Voják se nad osmnáctiletou dívkou tyčil jako věž. ‚Du bist frei.‘‎ Jsi volná. Nebyla si jistá, jestli jeho slovům dobře rozumí. S Rusy se zatím setkávala jenom v táboře. Byli vyhublí, vyhladovělí. Váleční zajatci.

Je možné, že existuje svoboda? Opravdu ten zlý sen skončil?“ – Heather Morrisová