Jednou Franz Kafka procházel berlínským parkem a potkal plačící holčičku. Byla nešťastná, protože ztratila panenku. "Neztratila se," řekl spisovatel holčičce Elsi, aby ji utěšil. „Panenka odcestovala a nechala u mě dopis. Já jsem totiž pošťákem pro panenky...“

... „Ale já ještě neumím moc dobře číst.“

„No právě,“ využil situace. „To se stává poměrně často. Holčičky dostanou dopis, nedokážou si ho přečíst, takže jim ho přečtu já, pěkně nahlas. Proto existují pošťáci pro panenky. Je to moc důležitá práce.“

Konečně se mu podařilo Elsin pláč nadobro zastavit...