V příběhu se přeneseme na Karvinsko v období 50.-60. let. V jedné malé obci žije Teodor se svojí ženou a synem. Živí se jako vesnický učitel, varhaník a žije poměrně klidný život. Vrásky na čele lidem žijícím v tomto kraji dělá bohaté naleziště uhlí a vyhlídka, že se v budoucnu budou muset odstěhovat.... Jednoho dne, shodou nešťastných náhod se Teodorovi změní život naprosto od základů. A nejen jemu, ale celé jeho rodině... Teodor se dostane do vězení, ale jakým způsobem, nad tím zůstává čtenářův rozum stát. To, jak se soudruzi přiživili nad neštěstím jiného, tak z toho mi bylo opravdu nevolno. Ten pocit zoufalství nad tím, jak se do jedné tragédie zamíchala i politika a Teodor byl označen jako třídní nepřítel....Hrozné, když se po jeho zádech chtěl vyšplhat někdo jiný do vyšších funkcí...Aneb ať žije budování socialismu...Autorka skvěle vylíčila Teodorovy pocity z pobytu ve vězení a jeho dopady na celou jeho rodinu. Velice mě potěšilo, že do knihy zakomponovala i jedno velice vážné téma, které je v dnešní době bráno jako něco s čím lidé běžně žijí, ale v 50.-60. letech tyto lidi posílali do ústavů. Nepředstavitelné, co se dělo ještě de facto nedávno. Záměrně zde dané onemocnění nejmenuji, ale v příběhu ho okamžitě poznáte. Ač mají tito lidé těžší začlenění se do společnosti, je skvělé, že nekončí v ústavech. Příběh v knížce vás vtáhne a nepustí. Je napsaný velice čtivě a já si autorku zařazuji na seznam oblíbených spisovatelek.

Padesátá léta v Československu nebyla ta nejlepší doba a místo pro život, obzvláště pak pro „politicky nevhodné“. Teodor je vesnický učitel, který hraje na varhany. Tento fakt mu uškodí ve zpolitizovaném procesu, ve kterém je odsouzen. Knížky z tohoto období naší historie mám moc ráda, je to doba, na kterou by se nemělo zapomínat. Nelehký život pro slušné lidi. Navíc se děj příběhu odehrává na Karvinsku, máme tu tak vykresleny česko-polské vztahy i rozrůstající se těžbu uhlí. Autorka skvěle popsala pocity, když je člověk ve vězení. A to jak jeho samotného, tak i jeho rodiny. Také to, jak se lidé cítí po návratu z vězení, a jak je kolikrát těžké zapojit se do normálního života. Díky tomu, že jsem si moc pečlivě nečetla anotaci, překvapil mě nečekaný vývoj a zajímavá zápletka, kterou autorka použila v druhé polovině knihy. Do příběhu tak dala ještě něco víc (tím i naznačuji, nečtěte si anotaci 😊). Kniha je psána jednoduše, pomaleji. Ze začátku mi to trochu vadilo, ale když jsem se začetla, už mi to ani nepřišlo, a hlavně pak ke konci jsem knížku nemohla dát z ruky. Příběh, který nás donutí zamyslet se nad dobou, která nebyla jednoduchá a nad tím, jak ovlivnila nejeden život.