Prostí lidé, na první pohled nijak zajímaví, vyprávějí své zážitky, přehánějí, improvizují, baví se vymýšlením a vzpomínáním, prostě „pábí“. Hovorovým jazykem se spoustou slangových výrazů zachycuje autor život z často „odvrácené strany“ a v lidech z takzvaného společenského dna nachází onu pověstnou „perličku na dně“ a proniká tak k pravému, i když v hrubé skořápce ukrytému jádru lidí. Svěžím a objevným vyprávěním dokáže Hrabal přenést vzrušení z nevyčerpatelnosti a krásy života i na čtenáře.
Bohumil Hrabal (1914–1997) je český prozaik a jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších spisovatelů druhé poloviny 20. století. Po roce 1970 nesměl několik let oficiálně publikovat, psal do samizdatových a exilových periodik. Mezi jeho nejznámější díla patří Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále, Postřižiny nebo Příliš hlučná samota. Řada Hrabalových textů byla zfilmována. Hrabal jako autor byl dlouhá léta spjat s nakladatelstvím Mladá fronta, které v roce 2019 obdrželo cenu Magnesia Litera v kategorii Nakladatelský čin za vydání sedmisvazkových Spisů Bohumila Hrabala.