Povím vám jedno velké tajemství. Každý někdy zlobí. Děti i dospělí. I rodiče. I babičky a dědečkové. Dokonce i paní učitelky a páni učitelé… prostě každý občas provedeme něco, co je trochu fuj. Vlastně to ani nechceme dělat. Ono nám to tak nějak ujede, jako by to zazlobilo samo. Pak nás to mrzí a cítíme se pod psa. Třeba v tom je nějaké zlé kouzlo. Ten kluk se měl jmenovat Budulínek, ale očarovalo ho kouzlo vúdú, stal se z něj Vúdúlínek a každý se ho bál. Tohle není knížka pro mizery, kteří škodí druhým naschvál. Je pro nás všechny, co stejně jako Vúdúlínek nechceme nikomu ublížit, a přesto někdy ublížíme. Ale když je nám to líto, řeky to zlé kouzlo odnesou.