Lvovský autor Jurij Vynnyčuk napsal v 70. a v 80. letech mnoho povídek, které nepodepsané schovával před KGB u přátel. Patřil mezi zakázané autory a domovní prohlídky u něj byly běžné. Texty však tajná policie přesto zabavila při šťárách u jeho známých a dle informací KGB měla vypátrat autora a za protisovětskou činnost ho soudit. KGB se opravdu podařilo zjistit, kdo byl autorem (zřejmě literární analýzou!), ale k perzekuci Vynnyčuka již nedošlo, neboť na Ukrajinu dorazila perestrojka a úsilí KGB bylo směrováno jinam. Jak autor uvádí, domníval se až do roku 2007, že jsou tyto texty nadobro ztraceny. Do nakladatelství Piramida, které výhradně vydává Vynnyčukovy knihy, se však v půli roku 2007 dostavil bývalý příslušník KGB s tím, že nakladateli prodá velice zajímavý „úlovek“ a předložil Vynnyčukovy zabavené texty. Nakladatel je od něj koupil a autor k nim doplnil ještě několik dalších, které sice napsal na začátku 90. let, ale do sbírky neodmyslitelně patří. Texty jsou velice různorodé; nalezneme téměř surrealistické snové obrazy, představy a sny, těžce ironickou řadu vyprávění o klasikovi ukrajinské sovětské literatury Kornijčukovi, vzpomínky z dětství a odkazy na historické postavy, parodie na sovětskou realitu, až mrazivě metaforickou novelu o Stalinovi a jeho revoluční rodině nebo satirické prózy zesměšňující haličský nacioanlismus či první ukrajinské svobodné volby. Vynynčukovy texty jsou proslavené černým humorem, často blízkým českému švejkovství, k jehož odkazu se autor hrdě hlásí.