Tajemství slavkovského pokladu

Text Oldřich Růžička

Ilustrace Jan Klimeš

Dobrodružný příběh pro děti od dvanácti let svým stylem a pojetím volně navazuje na knihu Poklad kapitána Williama Kidda. Tentokrát zavede čtenáře do počátku devatenáctého století, kdy se nedaleko moravského města Slavkova odehrávala legendární bitva tří císařů. Stejně jako v předcházejícím titulu, i zde se pojí dobrodružství a zábava s poznáváním historie. I příběh Jakuba a jeho strýce Františka je založený z velké části na skutečných událostech, které se odehrávaly v prosincových dnech roku 1805 a po nichž, o dvacet tři let později, následovala neméně dramatická dohra. I tato kniha přináší čtenářům interaktivní zážitek v podobě nedořešených úkolů, indicií a tajenek, které musí děti řešit spolu s hlavními hrdiny. Pokud se vašim dětem první kniha z naší dobrodružně-naučné edice líbila, neváhejte a vydejte se spolu s nimi hledat ruskou vojenskou pokladnu cara Alexandra.

2. prosinec 1805

Je krátce po poledni a slavkovské slunce je již vysoko na obloze. Na vyvýšenině Starých Vinohrad před několika minutami rozprášilo jezdectvo Napoleonovy císařské gardy carskou Kavelergardu. Právě se odehrává jedna z největších bitev historie – bitva u Slavkova. Zatímco na jižním křídle, kam se začínají přesunovat Napoleonovy pluky, má vyvrcholení slavné bitvy teprve přijít, zde u Prateckého kopce a Starých Vinohrad je dobojováno. Ve střetnutí dvou nejelitnějších jednotek obou stran vítězí Napoleon a spojenecká armáda se dává na ústup. Ze všech stran se ozývá válečná vřava a nářek raněných, občas přiletí dělová koule a z tisíců prchajících si vybere své oběti. Jezdci štvou své koně, pěšáci odhazují výstroj, vozy zůstávají stát opuštěné u cesty. Všichni mají pouze jediný cíl – dostat se z dostřelu Napoleonových děl a křesadlových pušek a zachránit si alespoň holý život.

Úplně všichni ale přece jenom ne. Padesát vybraných vojáků Preobraženského pluku, kterým velí poručík Udom, má jiný rozkaz. Rozkaz, který vydal samotný car Alexandr. Vybraní muži mají za úkol zachránit hlavní vojenskou pokladnu, dvanáct sudu zlata a stříbra, která za žádných okolností nesmí padnout do rukou Francouzům. Jediná ústupová cesta přes Křenovice je ovšem neprodyšně ucpaná prchajícími a není naděje, že by se tudy vozy vezoucí pokladnu mohly dostat do bezpečí. Francouzská armáda povzbuzená blížícím se vítězstvím rychle postupuje a hrozba dopadení je každým okamžikem vážnější. Poručík Udom se musí rychle rozhodnout. Volí jedinou možnost, která skýtá alespoň malou naději na záchranu carského zlata - uschovat pokladnu přímo zde na bitevním poli. Vydává rozkaz sjet s vozy ze silnice. Padesát mužů krytých nízkým porostem spěšné vykládá drahocenný náklad a dvanáct sudů, jeden po druhém, postupně mizí sáh pod zem poblíž místního potoka. Ještě rychle zamaskovat stopy po výkopu a vojácise vrací na cestu a přidávají se k ostatním prchajícím spolubojovníkům. Poručík Udom má v plánu se vrátit a poklad vyzvednout hned, jakmile mu bude situace více přát. Jenže, jak už to v takových bitvách bývá, události se často odvíjí jinak, než vojevůdci naplánují. Na druhý den je poručík Udom raněn francouzskými pronásledovateli a jeho plán dostává vážné trhliny.

2. březen 1828

Do Vážan, nedaleko Slavkova přijíždí ruský voják Andrejevskij, přímý účastník bitvy. Vyhledává Jakuba, syna vojáka, který v bitvě bojoval v rakouském pluku a byl raněn u Žatčanského rybníka. Chce od něj jedinou věc. Dokument, který popisuje místo, kde je zakopaná ruská vojenská pokladna. Dokument, který těžce raněný poručík Udom, krátce před tím než umřel, předal otci Jakuba v olomoucké nemocnici.

Právě začíná další boj, tentokrát o to, komu se podaří najít a vyzvednout poklad nedozírné hodnoty.

Na pozadí historických událostí se odehrává dobrodružný příběh, který vychází z autentických svědectví skutečných historických osob a je podložen dokumenty z místních archívů a kronik. Není pochyb o tom, že vojenská pokladna existovala a je na bojišti u Slavkova skutečně zakopaná. Svědčí o tom i hledání několika oficiálních skupin na slavkovském bojišti. V roce 1828 zde pátrali rakouské c. k. úřady, v roce 1829 pak přijela místo prozkoumat ruská komise, v roce 1945 důkladně celou oblast prohledávala postupující Rudá armáda a nakonec v roce 1965 československé úřady.

Podaří se vám na základě podrobného popisu bojové situace a rekonstrukce všech událostí, které se odehrávaly následně po bitvě, naleznout místo, kde se skrývá šest sudů zlata a šest sudů stříbra? Zkuste spolu s hlavními hrdiny knihy rozluštit největší záhadu legendární bitvy Napoleonských válek.

V knize naleznete:

Vše, co je podstatné pro pochopení situace a nalezení místa zakopání pokladny.

Informace o bitvě a popis bojových situací u Slavkova.

Mapy z bojiště a polohu jednotlivých pluků.

Uniformy a zbraně Napoleonovy i spojenecké armády.

Zprávy zašifrované ruskou vojenskou šifrou.

Vojenský výcvikový řád z počátku devatenáctého století sloužící jako klíč pro luštění šifer.

Udomovy indicie vedoucí k místu se zakopanou pokladnou.

Zapečetěné nápovědy a poznámky.

Prostorové panorama bitvy u Slavkova.

Dobrodružný příběh.

A samozřejmě skvělé ilustrace a grafické zpracování knihy.

Nominace na cenu Magnesia Litera 2009

Kniha byla nominovaná na prestižní výroční cenu Magnesia Litera 2009 v kategorii Litera za knihu pro děti a mládež. Vnitřní úprava a typografie: Veronika Klímová.

Odůvodnění poroty:

Příběh ruského carského pokladu, ukrytého armádou při ústupu ze slavkovského bojiště, je koncipován jako nalezený rukopis z počátku 20. století, jehož autor se s publikem dělí o výsledky svého archivního bádání. Kniha sestává ze tří vrstev, stylisticky i typograficky odlišených. Tou první je plastické líčení průběhu bitvy u Slavkova, která je předehrou k napínavému uschování pokladu, jehož část dosud čeká na svého objevitele, a neméně dramatickým snahám o jeho nalezení. Druhou vrstvu představují vsuvky naučného charakteru, jimiž se dětskému čtenáři rozšiřuje a ozřejmuje dobový kontext, nezbytný k pochopení dobrodružného děje. Tok vyprávění usměrňují vypravěčské vstupy a přílohy v podobě úředních dokumentů, map a vojenských šifer, jež posilují výchozí stylizaci starého rukopisu a podněcují čtenáře prostřednictvím úkolů a nápověd k vlastnímu pátrání. Kniha Oldřicha Růžičky v sobě ústrojně propojuje beletristickou a naučnou složku v zajímavě řešeném, výtvarně i typograficky kultivovaném (ilustrace Jan Klimeš) a interaktivně prosyceném tvaru.