Podniky dnes nemají k dispozici žádné zázračné léky, žádné zaručené recepty nebo jednoduchá řešení. Staré osvědčené přístupy již nejsou účinné. Po období euforie znovu nastaly těžké – normální – časy. Je proto nanejvýš nutné začít brát podnikání opět jako vážnou práci, protože nová doba a nové problémy jsou ve skutečnosti ještě složitější, než bychom si většinou vůbec dokázali představit. Ukázalo se, že úspěch již není tak snadný, že internet nezmění vše jako proutku mávnutím, a platí, že peněz a času bude vždy nedostatek, že konkurence bude stále tvrdší a že zákazníci jsou náročnější než kdykoli v minulosti a že drží v rukou všechny trumfy a veškerou moc.

     Co dělat? Lidé v podnicích si musí dnes pořádně vyhrnout rukávy, aby dokázali zvýšit výkonnost svých podniků. K tomu budou potřebovat celou sadu praktických nástrojů.

      Kniha Dr. Michaela Hammera Agenda 21, jejíž druhé české vydání s podtitulem Co musí každý podnik udělat pro úspěch v 21. století připravilo nakladatelství Management Press (váz., 260 str., doporučená cena 429 Kč, z angl. orig. přel. H. Škapová), jednoho z nejvýznamnějších představitelů světového managementu, někdejšího tvůrce koncepce reengineeringu a prominentního představitele reengineeringového hnutí, představuje takovou pragmaticky zaměřenou reakci na události, které změnily tvář světa podnikání. Poodkrývá tajemství nejlepších a nejúspěšnějších podniků dneška a poskytuje účinné nástroje podnikové transformace – formuluje devět základních programových bodů, devět kroků, jež musí podniky a podnikatelé učinit, chtějí-li opravdu uspět a prosperovat v prvních dekádách nového tisíciletí, v době sílící „nadvlády zákazníka“ a globální hyperkonkurence:

1. Staňte se podnikem, s nímž se dobře spolupracuje.

2. Poskytněte zákazníkům vyšší přidanou hodnotu.

3. Buďte posedlí procesy.

4. Změňte kreativní práci v procesní práci.

5. Používejte měření ke zlepšování postupů, nikoli jako funkci účetnictví.

6. Rozvolněte svou organizační strukturu.

7. Neprodávejte svým distribučním kanálům, ale jejich prostřednictvím.

8. Překročte své hranice v zájmu vyšší efektivnosti.

9. Vzdejte se své identity ve prospěch širšího podniku.

Kniha vychází v Knihovně světového managementu s novou předmluvou autora.

Michael Hammer (1948–2008) byl až do své nečekané smrti jedním z nejvlivnějších světových autorů v oboru podnikového managementu a průkopníkem významných manažerských inovací, jež se staly standardní součástí manažerského instrumentária a provozních metod těch nejlepších a nejúspěšnějších podniků. Především pak jeho koncepce reengineeringu podnikových procesů a myšlenka procesní podnikové organizace od základů změnily celý dnešní podnikový svět.

     Michael Hammer byl vyhledávaným lektorem a řečníkem (jeho seminářů a konferencí se každoročně účastnily tisíce lidí), jako poradce spolupracoval s manažerskými týmy předních světových firem. Konsorcium Phoenix, které založil, se stalo významným výzkumným centrem a nástrojem implementace zásadních organizačních změn ve spolupracujících podnicích.

     Byl autorem řady časopiseckých článků a dalších tří knižních publikací, z nichž jeho Reengineering the Corporation: A Manifesto for Business Revolution (spolu s J. Champym) se stala skutečným mezinárodním bestsellerem. (Český překlad knihy pod názvem Reengineering – radikální proměna firmy. Manifest revoluce v podnikání se v nakladatelství Management Press dočkal  celkem tří vydání.)

     Michael Hammer – vzděláním technik a původně profesor počítačových věd na Massachusetts Institute of Technology – byl vášnivým zastáncem věcných řešení a praktických přístupů. Zajímal se o základní podnikové procesy: jak firma vyvíjí a prodává své výrobky a služby, jak vyřizuje objednávky svých zákazníků, jaký poskytuje svým zákazníkům servis, jak organizuje své činnosti a motivuje své zaměstnance...

     Byl zakladatelem a ředitelem úspěšné konzultantské firmy a několika dalších firem působících v oboru vyspělých technologií. Časopis Business Week Michaela Hammera označil za jednoho ze čtyř nejvýznamnějších myslitelů v oboru managementu devadesátých let a magazín Time jej zařadil do svého prvního seznamu dvaceti pěti nejvlivnějších osobností Spojených států.