Kniha od začátku šikovně vtahuje do dvou na pohled nezávislých příběhu, které se postupně protkávájí a přinášejí v každé životní etapě postav nové otázky. Autorka ukazuje svoje zkušenosti z terapeutické praxe a porozumění lidskému zrání a chování, a tak máme šanci protagonisty poznávat zblízka a v nevyleštěné podobě - rozumět jejich motivaci, jejich strádání, snahám zapadnout, uspět, někam patřit, a především jejich selhávání. Díky autentickému ponoru do hloubky lidského povahy ve všech jejích fázích zůstávají postavy sympatické i v situacích, kdy si na pohled volí špatně a chvíli bloudí. Autorka navíc netrápí čtenáře dlouhými popisy, preferuje dialogy, s kterými umí pracovat. Díky tomu si kniha udržuje adekvátní tempo a čte se rychle. Téma plíživého pocitu viny a tajemství, které provází každou rodinu a má šanci trhat pouta, je srozumitelné a blízké mnohým, líbí se mi, ale že i v tomto případě s ním autorka zachází s optimismem a výsledný dojem není trpký a depresivní, jak by se snadno mohlo stát. Oceňuji i cit pro detail a nuanse, který se objevuje v celé knize a je třešničkou na dortu pro vnímavé čtenáře. Knihu bych určitě doporučila jako zajímavý přírůstek do knihovny.