Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku. Knihu jsem otevírala s nadšeným očekáváním, protože u českých autorek mám, přiznám se, velké mezery. 10 známých autorek se spojilo v této antologii, kdy dostaly za úkol popasovat se ve formátu krátkých povídek s tématy na hory vzdálenými od těch, jimiž se ve svých knihách věnují. A z pohledu čtenáře se jim to povedlo, byť u jedné autorky mám trochu dojem (dle anotací jejich děl), že zůstala věrna svému tematickému okruhu, což ovšem na kvalitě neubralo. Musím říci, že mě bavily všechny příběhy. V rámci povídek byli hlavní hrdinové i hrdinky zřetelně vykresleni, čtenář měl možnost jít krok po kroku spolu s aktéry, a nebyla postava, se kterou byste nenašli spojení. A nemyslím tím, že byste nutně řešili stejné problémy, či prožívali, nedej Bože, stejné patálie, ale v každém případě ve vás budou příběhy či události určitým způsobem rezonovat. A na rozuzlení budete u všech příběhů zvědavi. Jediný nešvar antologie je, že příběhy jsou přečteny velmi rychle a v krátkém sledu za sebou a pokud nemáte autorky, včetně jejich stylu, „načteny“, nebudete moci okamžitě identifikovat dějové linky s autorkami. Ale to nejmenší je se k příběhům vrátit a opětovně si je přečíst, což alespoň v mém případě budu chtít. Nebojte se tedy pohroužit do příběhu historického, sci-fi (já bych řekla až dystopického), vražedného thrilleru, psychologického hororu nebo snad příběhu lehce ironického. Kdo ví, třeba to, jako v mém případě, otevře dveře k dalším spisovatelským počinům zmíněných autorek.

Povídkový soubor od deseti autorek, které vydávají své knihy i u nakladatelství Motto. Můžete se těšit na netypické žánry od spisovatelek: Michaela Klevisová, Scarlett Wilková, Barbora Šťastná, Jana Poncarová, Lucie Šilhová, Jana Jašová, Miriam Blahová, Zdenka Hamerová, Klára Mandausová a Petra Klabouchová. Povídkové knihy nečtu moc často, ale když po nějaké sáhnu, většinou mi přijdou k chuti. Jsou pro mě odpočinkové a pomůžou třeba i při čtecí krizi. Navíc, když je každá povídka od jiné autorky, mohu se tak seznámit s jejich tvorbou a třeba mě navnadí natolik, abych si od nich přečetla i něco víc. Moc se mi proto líbilo, že na konci každé povídky je pár slov o samotné spisovatelce a rovnou i její knihy, nemusela jsem si tak sama nic dohledávat. Povídky tu jsou opravdu různorodé – dojemné, milé, ale i vtipné a napínavé. Některé jsou ze života, jiné třeba z blízké budoucnosti. Věřím, že si každý najde to své, každá povídka si nade své fanoušky. Každá je originální. A co mě nejvíce zaujalo? Hned první povídka od Petry Klabouchové byla naprosto dokonalá. Rozhodně zajímavá je povídka od Lucie Šilhové. Milá povídka, u které mi bylo dobře, je od Michaely Klevisové. Zajímavá a nepředvídatelná byla povídka od Miriam Blahové. A poslední povídka od Jany Poncarové mě naprosto dostala a pěkně jsem si u ní pobrečela. Krásná tečka na závěr.