Sarah Jio je velice oblíbenou americkou autorkou romantických příběhů. Vždycky toužila žít v Paříži, což se jí zatím nesplnilo, tak napsala příběh, který nás do ní zavede. Odehrává se ve dvou časových linkách. V přítomnosti poznáváme Carolin, ženu, která se jednoho dne vzbudí po těžké autonehodě a zjišťuje, že si nic nepamatuje. A když už má pocit, že se jí ve vzpomínkách cosi vybavuje, nedokáže to rozklíčovat. Ve svém bytě se cítí jako cizinec, hlásí se k ní lidé, které nezná a je z celé situace zmatená. Přesto se střemhlavě neváhá zamilovat do muže, který se jí připletl do cesty. V historické lince se přeneseme do květinářství, které provozuje otec s ovdovělou dcerou. Společně s vnučkou žijí spokojený život ve voňavé a temperamentní Paříži. Mají velice pestrou klientelu od obyčejných zákazníků po lukrativní a bohaté lidi. Bohužel je Evropa ve válce a Céline s dcerkou a otcem musí být na pozoru. Mají totiž židovské předky... Čtenáře čeká příběh plný lidského odhodlání, vytrvalosti, houževnatosti, statečnosti a hlavně síly se nevzdat. Každá z postav je uvnitř velice silná a nenechá se zlomit. Ať je to boj s pamětí nebo snahou utéct před válkou. Střídáním linek se rozplétá velice dramatický příběh, který je protknutý romantikou a určitým klišé, které do tohoto žánru asi už patří. Já jsem se na tento příběh moc těšila, protože kombinace historie a současnosti je teď v knihách velice populární. Bohužel si mě moc nezískal. Caroline pro mě byla těžce uchopitelná a pochopitelná, protože její jednání mi přišlo zpočátku dost divné. Postupně, když začala odhalovat minulost osob, které poznala, už byl příběh čtivější. Historická linka byla mnohem propracovanější a možná, kdyby autorka psala pouze o Céline a jejím osudu, byla bych spokojenější. Za pár týdnů nebudu vědět o čem kniha byla. Každopádně knihu doporučuji těm, kteří si u čtení chtějí zarelaxovat a nechtějí moc přemýšlet.