Závěrečná část trilogie zachycuje období po vydání knihy Perličky na dně

(1963), kdy se Hrabal stejně jako jiní stává „spisovatelem v likvidaci“ a

opouští libeňský byt v domě Na Hrázi „věčnosti“.

Novým dějištěm se stává Kersko, novými protagonisty jeho obyvatelé i Hrabalovy kočky, novým

rámcem politická situace po okupaci „spojeneckými“ vojsky. Autor opět píše o

svých kumpánech Boudníkovi, Maryskovi a Bondym, ale současně vstupují na

scénu Hrabalovi rodiče a strýc Pepin, nově pak přátelé z uměleckých kruhů,

jako Arnošt Lustig nebo budoucí nositel Nobelovy ceny Heinrich Böll, s nímž

Hrabal prožívá 21. srpen 1968.