Jejich táta večer pracuje jako obvykle dlouho do noci… příliš dlouho, takže mámě dojde trpělivost, naloží obě dcery do auta a vydá se ho sama vyzvednout na univerzi¬tu v Cambridgi, kde je její manžel zaměstnaný. Když tam dorazí, zjišťují, že tam nikdo ani nezná jeho jméno. Kay je zmatená – její máma potichu pláče, není naštvaná ani se nevzteká. A ještě podivnější je kartička se záhadným nápisem, kterou najde ve své posteli na polštáři. V noci ji vzbudí dva hlasy. Patří Willovi a Phillipovi. Nejsou to lidé. Vůbec by je neměla slyšet. Ale slyší je…