„To jsem já, bradička bílá! Otevřte, kůzlátka milá. Nesu sladké zelíčko, tak otevřte maličko!“

Těmito líbeznými slůvky vlk přemlouvá kozlátka, aby mu otevřela, vyparáděný tak, že se musí děti smát, jak mu klobouk s pentlemi padne.

Jedna z nejoblíbenějších dětských pohádek, kterou děti znají nazpaměť od nejútlejšího dětství. Obrázky Heleny Zmatlíkové verši doprovází Věra Provazníková.