Facebook Albatros Media
Twitter Albatros Media
Instagram Albatros Media

English

Česky

Vánoční trhy
košík
Nákupní košík: 0 položek za 0 Kč

Akční nabídka - 25.04.2016

Rozhovor s autorem naší novinky Management inovací

U příležitosti vydání třetí knihy prof. Ing. Jaromíra Vebra, CSc., s názvem Management inovací  jsme požádali autora o krátký rozhovor.  

Říká se, že inovace začínají buď nějakým nápadem, nebo příležitostí něco zlepšit. Můžete říci pár slovy, jak nějakou příležitost  inovovat rozpoznáme a co to vůbec inovace je? Musí vždy jít o nějakou rozsáhlou akci nebo se to týká i maličkostí?

 Inovace je jakákoliv  smysluplná změna, přednostně se bude týkat produktu (výrobku nebo služby), ale i technologie jeho výroby, inovace lze ovšem uplatnit i v řízení, obchodních a marketingových praktikách atd. Známé přísloví říká, že štěstí přeje připraveným, i když nelze vyloučit, že dobrý nápad přijde jako blesk z čistého nebe, daleko běžnější bude, že inovačně úspěšné firmy průběžně monitorují situaci v technickém poznání, tahy konkurence, potřeby zákazníků atd., Očekávají přitom, že toto poznání kreativní pracovníci přemění v inovace. Těmi inovátory mohou být profíci typu projektanti, konstruktéři, návrháři, ale i všichni další pracovnici firmy, jsou-li správně  motivováni ke zlepšování. Tím je do jisté míry přeurčeno, že profesionální útvary projekce, konstrukce, technologie budou původci inovací zásadnějšího charakteru, zatímco řadoví zaměstnanci budou přicházet s různými zlepšovacími návrhy, které obvykle budou mít charakter vylepšení či drobné inovace.

 Na téma inovace existuje mnoho knih u nás i v zahraničí, ale Česká republika na tom není v hodnocení konkurenceschopnosti patrně nejlépe. Proč se tedy manažeři z těchto knih nepoučí a nečerpají z nich poznatky, vždyť řada těchto publikací je velice kvalitních. V čem vy osobně vidíte největší problém tohoto stavu?

 Ono to je s tím měřením „inovativnosti" a konkurenceschopnosti podniku či dokonce celé národní ekonomiky složitější. Jako vždy na prvním místě je to otázka metrik, výkaznictví apod. Faktem je, že čeští inovátoři mnohem méně využívají například ochranu výsledků inovačních aktivit v podobě patentů, užitných a průmyslových vzorů. Na druhé straně, kdyby to s námi bylo tak špatné, proč se daří každoročně zvyšovat export, jehož podíl činí více než 80 % HDP. Nemusíme být velkými teoretiky či odborníky, z logiky věci vyplývá, že aby se něco změnilo, musíme chtít - tedy být motivováni něco nového připravit, něco změnit. Obvykle důvodem takových změn je, že se nedaří a ve změně je spatřována záchrana. Paradoxně tedy, když se daří, není to ideální klima pro inovace. Zároveň musíme přiznat, že někdo je více kreativní, nápaditý, libuje se v hledání a uplatňování něčeho nového, někteří jsou konzervativní a do nového se moc nehrnou. Je pak na managementu podniků motivovat lidi, vytvořit jim i předpoklady, aby měli přístup k informacím o všem novém, co se kolem podniku děje a měli zájem se inovačními aktivitami též zabývat.

 V jaké fázi růstu či vývoje firma obvykle zjistí, že potřebuje inovovat? Jakých firem se to  obvykle týká nejčastěji?

 Firma může inovovat v libovolné fázi svého životního cyklu. Řada firem, tzv. start-upů je založena proto, že měl někdo dobrý nápad a chtěl jej uplatnit a založil si firmičku.  Pochopitelně firma mohla vzniknout i z jiného důvodu, zakladatel se v daném oboru vyznal a chtěl podnikat tak říkajíc na vlastní triko, ovšem ani on, stejně jako etablovaná, zavedená firma nemohou usnout na vavřínech. Ta tam je doba, kdy stačil dobrý produkt a hospodárné zvládnutí jeho výroby a bylo vyhráno.  Jednak se výrobky zdokonalují a řada firem přichází s novými, změnami prochází i technologie a v neposlední řadě také obchodní praktiky. Spousta firem už zavedla či v nejbližší době hodlá zavést prodej svého zboží formou e-shopů, což před deseti, patnácti lety vůbec nebylo jednoduché. Překvapivě se ve statistikách uvádí, že mezi velmi inovativní firmy patří banky, již překvapivé  nebude, že na čelných místech to budou též softwarové firmy, subjekty podnikající v dynamicky se rozvíjejících oborech (komunikační sektor, elektrotechnika, biotechnologie apod.).

 Jako vysokoškolský pedagog určitě posoudíte, zda vysoké školy ekonomického zaměření své studenty na role inovátorů dostatečně připravují? A lze vůbec na tuto roli studenty připravit?

 I v tomto případě je odpověď mnohem složitější, než by se na první pohled zdálo, a myslím, že to platí obecně, nejen o VŠ s ekonomickým zaměřením. Jak jsem naznačil výše, předpokladem inovací je poznání - o daném oboru něco více vědět. A to je již úloha škol, poskytovat aktuální poznatky. Pokud v obsahu učebních programů převládají tradiční a mnohdy již zastaralé předměty nebo jsou přednášeny již zastaralé poznatky, předpoklad na straně aktuálního poznání nebude naplněn. Druhým momentem je vést studenty ke kreativnímu myšlení, nápaditosti, tvořivosti. Tomuto ovšem moc nepomůžeme, pokud budeme od studentů vyžadovat, aby se něco jen naučili a uměli to odrecitovat. Řada škol např. organizuje různé soutěže typu nápad roku, a jejich výstupy ukazují, že s řadou vysokoškoláků ohledně kreativity to není tak špatné.

© Albatros Media a.s.

Tento e-shop je určen pro prodej knih koncovým zákazníkům společnosti Albatros Media a.s., neslouží pro prodej knihkupcům a dalším obchodním partnerům společnosti.

Veškeré nabízené akce a slevy platí pouze při objednání v tomto e-shopu.

Vyrobila společnost Nový Web s.r.o.

RSS novinky  Rss novinky

RSS aktuality  Rss aktuality

Souhlasím

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Více informací